Náboženské vtipy - Strana 3

Muž se prochází po kalifornské pláži, ponořen do modliteb. Náhle se roztrhnou mraky, zazáří jasné světlo a on uslyší Boží hlas: "Za to, že se upřímně modlíš, ti splním jedno přání."
Muž bez rozmýšlení povídá: "Chtěl bych, abys postavil most až na Havaj, abych si tam mohl kdykoli zajet." Na to Bůh odpoví: "To je velmi náročné přání. Uvědomuješ si, kolik takový most bude muset mít pilířů? Kolik oceli se na to spotřebuje? A napadlo tě, jak ty pilíře budou dlouhé, když je oceán hluboký několik kilometrů? Zkus se ještě jednou zamyslit a přej si něco, co by potěšilo i mě." Muž chvíli přemýšlí a konečně řekne: "Pane, přál bych si rozumět své ženě. Chtěl bych vědět, na co myslí, když mlčí, proč někdy pláče a přitom tvrdí, že se nic neděje, chtěl bych znát všechna její přání, která mi naznačuje způsobem, jemuž nerozumím."
Po chvilce ticha Bůh povídá: "Chceš na tom mostě dálnici o dvou nebo o čtyřech pruzích?"

Když Bůh stvořil život, postavil si nové tvory do řady a nalajnoval jim život: ?Ty, osle, budeš od úsvitu do soumraku pracova, tahat těžké náklady na svých zádech. Budeš jíst trávu a budeš hloupý. Budeš žít padesát let.? Osel Bohovi odpověděl: ?Stvořiteli, žít takhle padesát let je moc. Nedávej mi víc než dvacet let.? A Bůh pravil, ať se stane, a tak se stalo. Psovi Bůh řekl: ?Ty jsi pes. Ty budeš hlídat lidská obydlí, dělat člověku přitele. Budeš jíst, co zbyde po člověku a budeš žít třicet let.?
Psovi se třicet let zdálo moc a usmlouval to na patnáct. K opici Bůh pravil: ?Ty jsi opice. Budeš se houpat a skákat ze stromu na strom a chovat se jako idiot. Budeš směšná a budeš žít dvacet let.? Opice uprosila Boha, aby jí takového života nedával víc než deset let.
A k člověku Bůh pronesl: ?Ty jsi člověk, jediná myslící bytost na zemi, která bude ovládat jiné bytosti. Budeš vládnout zemi a žít dvacet let.?
A člověk povídá: ?Pane Bože, dvacet let je málo. Dej mi těch třicet, co nechtěl osel, a těch patnáct od psa a deset od opice...? A Bůh tak učinil. No, a proto člověk žije dvacet let jako člověk, potom třicet let pracuje od rána do noci a tahá náklady na zádech jako osel, pak patnáct let hlídá vlastní dům a jí, co zbyde po ostatních jako pes, a nakonec stráví deset let jako opice, když dělá šaška vnoučatům.

Staří manželé byli spolu už padesát let a každou neděli chodili společně na mši. Vždycky, jakmile začala bohoslužba, manžel tvrdě usnul a ženu to štvalo. Po padesáti letech už to nevydržela a vzala s sebou velkou jehlici do klobouku, rozhodnutá tentokrát muže udržet bdělého. Přišli do kostela, posadili se a za chvilku manžel jako obvykle spal. Právě když farář položil shromáždění řečnickou otázku: "A jak říkáme Spasiteli světa?", přišla jehlice ke slovu. Trochu moc silně, a tak starý muž vyskočil a zařval: "Ježíši Kriste!"Farář byl šokován. Za celou kariéru se mu nestalo, že by při kázání někdo projevil aktivitu, natož právě tento notorický spáč. Pokračoval však dále a také starý pán za chvilku opět usnul - zrovna když kněz otázku zopakoval: ,.Jak oslovujeme svého Pána a Spasitele všeho lidstva?" A v tomto okamžiku zajela ostrá jehlice znovu do starcova těla. "Ježíši Kriste!" zaječel postižený ještě hlasitěji. Farář se opět zarazil, ale záhy navázal na přerušenou řeč. Muž začal opět klimbat a žena se zaposlouchala do kázání. Teprve po chvíli si uvědomila, že manžel zase chrápe. Potřetí použila jehlici právě při slovech kazatele: "A co myslíte, že řekla Eva Adamovi, když mu porodila třísté dítě?" "Ještě jednou do mě tuhle prokletou věc zarazíš a já ti ji vyrvu a nacpu do prdele!"

Jedna sedmnáctka otěhotněla a lékař jí odmítl provést interrupci.
"Podívej, zůstaneš tady a až děcko porodíš, podstrčím ho jiné ženě a řeknu jí, že měla dvojčata."
Když ten den přišel, zrovna v nemocnici nebyla žádná jiná rodička. Jediným dalším pacientem byl kněz. Doktor se rozhodl nebojácně dodržet slovo. Když se kněz probral z narkózy, doktor mu říká:
"Nevím, jakým zázrakem je to možné, ale porodil jste syna. To on byl příčinou vašich bolestí břicha."
Kněz byl dojat zázračnou událostí a radostně přislíbil syna vychovat. O mnoho let později, když ležel na smrtelném loži, si dal syna zavolat a vysvětlil mu jeho zázračné zrození:
"Tak vidíš, synu. Já nejsem tvůj otec, ale tvoje matka. Biskup Michal je tvůj otec."

Dostanou se alkoholik, kuřák a teplouš do ráje. Moc ale prosí boha aby jim dal jěště jednu šanci. Bůh souhlasí, ale jen pod podmínkou, že jednou zhřeší a umřou. Tak teda, že jo. Tak teda odejdou. Tu alkoholik vidí pivo, přemáhá se, přemáhá, ale nedá mu to. Napije se a sekne to s ním. Jdou teda kuřák a teplouš dál. Když tu vidí kůřák nedopalek na chodníku. Přemáhá se, přemáhá, ale nakonec odolá. V tom mu teplouš říká "Ještě, že ses pro to žváro nesehnul, to by jsme už byli dávno mrtví."