Soudní přelíčení, napjatá atmosféra, nikdo z přítomných ani nedutá Soudce se

Soudní přelíčení, napjatá atmosféra, nikdo z přítomných ani nedutá.
Soudce se ptá staré babičky: "Kolik vám je let?"
"Šestašedesát, pane předsedo," odpoví stará žena.“
"Řekněte nám, co se stalo," vyzývá jí předseda.
"Seděla jsem takhle jednou v parku na lavičce a užívala krásného jarního dne. Najednou se objevil takový mladík a vetřel se ke mně na lavičku," vypraví rozechvělým hlasem babička.
"Znala jste toho muže?" chce vědět soudce.
"Ne, neznala, ale byl přátelský."
"A co bylo dal," nabádá předseda.
"Položil mi ruku na koleno," zjihne stará paní, "a jemně mi ho pohladil..."
"Nechala jste ho?"
"Jistě, pane soudce," usměje se babička, "připomnělo mi to má mladá léta. Zavřela jsem oči a představovala si..." babička se zarazí.
"No, a jak to bylo dál", pobízí soudce.
Babičce ztuhnou rysy: "Najednou ten spratek dal ruku pryč a zařval "Apriiil!",......... tak JSEM HO ZABILA, HAJZLA JEDNOHO!"